Nedávno jsem dostala dva dotazy, které se týkaly smrti.
Protože mi nedávno zemřela teta, rozhodla jsem se odpovědět i na tyto trochu ponuré otázky.
Každý z nás se čas od času zabývá tím, co bylo před naším narozením a co bude po naší smrti. Když nám zemře někdo blízký nebo se dokonce domníváme, že naše přání způsobilo něčí smrt, začneme se ptát o to víc.
Co když ten druhý zemřel, abych já získala své přání?
Co kdyby existovala realita, kde ten druhý stále žije?
Mohla bych se s ním pak setkat?
Jak je to po smrti, ví z nás málokdo. Je opravdu tak moc důležité zkoumat, co bude po naší smrti? Myslím si, že ve finále je to podobné jako neustále řešit životy jiných lidí. V tu chvíli se okrádáme o čas, který nám byl dán tady na Zemi. Čím více řešíte, co bylo v minulém životě nebo co bude v tom dalším, případně co dělá sousedka, tím méně máte času, užívat si ten svůj čas, který jste dostali. Snažte se žít teď a tady, ne v minulém životě a určitě ne zkoumáním, jak žijí jiní lidé.
A když už chcete řešit jiné, zaměřte se na ty, kteří mají to, co vy zatím ne, učte se od nich. Ti, kteří žijí tak, jak vy nechcete, pusťte z hlavy. A už vůbec neřešte, kdo má víc než vy. Závist je ošemetná. Závidíte-li druhým, sami sebe okrádáte o to, co oni mají a jim vlastně dáváte víc toho, co jim závidíte. 🙂
Užívejte si léto a pusťte si mé nové video. 🙂
Happy manifesting.
Video Smrt a paralelní realita