Jak jste to dokázala?

Nedávno jsem s vámi sdílela svůj příběh, kdy se mi na prsu udělala bulka a já měla strach, abych nebyla vážně nemocná.

Video najdete ZDE >>

Dnes mám pro vás pokračování. Uplynulo 14 dní a já absolvovala punkci, tedy malý zákrok, při kterém lékař zavede jehličku do cysty a vysaje její obsah a případně vezme kousek jako vzorek pro analýzu.

Jak jsem popsala ve videu, první týden jsem jen zpracovávala strach a druhý už přešla na „léčení“.

Co jsem ale nedodala je, že jsem během meditací zaměřených na sebelásku, vysílání světla a lásky k postižené oblasti, na své prso přikládala i kámen, který jsem si před pár lety přivezla z Bali. Je to růženín v téměř syrovém stavu, není příliš opracovaný. Dala jsem si ho vedle postele a přítel říká: „Dej si ho přímo na tu bulku, vysaje vše špatné.“ Nejdřív se mi moc nechtělo, ale pak jsem si řekla: „Co mohu ztratit?!“ Přítel navíc přidal příběh ze své praxe. Kdysi pracoval jako chiropraktik a měl svojí vlastní praxi. Jedna z jeho klientek tehdy spadla a ošklivě dopadla na tvrdý předmět, výsledkem byla velká modřina přes celé oko. Jelikož byla rána velká a modřina jakbysmet, přiložila si tento kámen na postižené místo a do druhého dne byla modřina téměř neviditelná, dokonce i doktor se divil, jak to dokázala.

A tak jsem i já několik dní během svých láskyplných meditacích, při kterých jsem se i svému tělu omlouvala za to, že jsem mu nedůvěřovala, přikládala tento růženín. První den byl téměř vařící, druhý a třetí den jen teplý. Velice zajímavé. Věřím, že i růženín k uzdravení pomohl.

Hodně jsem se zaměřovala na mentální konverzace z konečného výsledku a na to, jak se cysta zmenšuje. Slyšela jsem paní doktorku, jak mi říká, že je vše v naprostém pořádku. A také na svého partnera, který se se mnou těší z mého zdraví.

Ten den, kdy jsem šla na malý zákrok, se paní doktora nejprve podívala na ultrazvuk a najednou říká: „Tak to vypadá o dost menší. Jak jste to dokázala?“ Jelikož jsem z jehel nervózní, nic jsem na to neodpověděla. Paní doktorka pokračovala: „Ne, že bychom nic takového nikdy neviděli, občas se cysty zmenší, ale… nebyla jste tu náhodou před dvěma týdny? No je to opravdu o dost menší.“

Kdyby mi za pár okamžiků neměla do prsu strkat jehlu, asi bych se začala smát. Paní doktorka byla nesmírně milá a potěšila mě i její další slova: „Sestřičko, tak budeme potřebovat menší jehličku. Trochu to tedy změníme, ta druhá část už neplatí….“ Nepamatuji si detaily, co je ale důležité, že jsem pomocí své mysli a sebelásky dokázala, aby mé tělo zahájilo hojení samo od sebe.

Na zázraky věřím, ale předně věřím ve svoji vnitřní sílu, sílu Boha ve mně a vím, že mé tělo je ten nejchytřejší počítat, pokud mu ale budu důvěřovat. A protože jsem v té době řešila zdraví i s jednou klientkou, i díky ní jsem si mohla uvědomit, jak svému tělu často nedůvěřujeme, a proto odevzdáváme svoji sílu tam ven, doktorům a předně jejich verdiktům. Mimochodem tato klientka slyšela od doktorky přesně to, co jsme dělali v meditaci, tedy že je zdravá a vše je v pořádku.

Jelikož i s jinou klientkou nyní řeším docela drsný verdikt lékaře, apeluji na vás, nevěřte slepě lidem tam venku, ale jděte dovnitř a měňte ty konverzace, které jste slyšeli tam venku. Jenom tak se může něco změnit. Nezáleží na tom, co řeknou lékaři. Diagnóza, kterou vám naordinují nemusí být konečná, alespoň ne, pokud jim neuvěříte. 

Vždy si vybírejte jen to, co vám prospívá. Když doktor řekne: „Tohle je vážná nemoc“, jděte do svého nitra a dovolte své představivosti, aby tuto konverzaci přepsala a změnila, pak jděte a měňte nemoc na zdraví, bolest na lásku. Nikdo vám nemůže upřít zdraví, jenom vy a vaše slepá důvěra v to, co se děje tam venku. Důvěřujte sobě a svému tělu, omluvte se mu za to, že jste mu nevěnovali pozornost, lásku a něhu a jděte to změnit. 

Tento týden jsem byla u své lékařky, jsem nastydlá a nachlazení ne a ne odejít. Když jsem jí volala, první, co mi řekla, to je jasný covid. Opakovala to i sestra, a i ve chvíli, kdy jsem do ordinace vstoupila a popsala své typické příznaky nachlazení, mi tvrdila, že jsou to typické příznaky covidu. Od první chvíle, co mě všichni přesvědčovali, že mám covid, jsem si neustále říkala: „Jasně, jasně, já ale vím, že jsem ok a rozhodně nemám žádný covid.“

I přesto, že mi paní doktorka od stolku, kde čekala na výsledky mého právě provedeného antigenního testu říkala, že to prostě bude ten covid, tak najednou říká: „Hmm, no tak covid to není.“ Myslela jsem, že se začnu smát, věděla jsem, že se prostě jen nesmím nechat zlomit všemi těmi řečmi, že každé nachlazení je prostě covid. 🙂 Někdy si říkám, v jaké době to žijeme. 🙂 Chtěla jsem, aby se mi lékařka podívala do krku, abych neměla angínu, ale bez negativního testu na covid, se mi nepodívá nikam. Nemyslím si, že jsem na všechno imunní, ale věřím tomu, že jsem ten slavný covid prodělala o Vánocích roku, který předcházel době, kdy nám oznámili, že něco jako covid existuje. Možná proto jsem od té doby po této stránce zdravá. Navíc, pokud mám být nemocná, protože mi chce moje duše něco říci, pak prostě budu, tak to alespoň vidím já.

Každá nemoc říká „nemám moc“. Jako by vám říkala, odevzdáváte svoji sílu/moc někam tam ven, nedůvěřujete svému tělu, nevnímáte ty signály, které vám dává. Proto se nejprve objeví malý problém, a pokud nebudete svému tělu věnovat pozornost, rozvine se horší zdravotní problém, vážnější nemoc.

Každá nemoc těla je jen signálem, který vám vaše tělo posílá, je to jakési varování či upozornění: POZOR! POZOR! POZOR! ZMĚNA NUTNÁ!

Někdy je to jen znamení: ZPOMAL, JDEŠ PŘÍLIŠ RYCHLE. ODPOJUJEŠ SE OD SVÉHO SKUTEČNÉHO JÁ.

Jindy je to silnější znamení: ROZPUSŤ STARÉ BOLESTI A POCITY KŘIVDY, NESLOUŽÍ TI!

Poslouchejte své tělo a berte každou nemoc či zdravotní problém jako zprávu, kterou vám vaše duše skrz vaše tělo posílá. Někdy skutečně stačí jen zpomalit, zjemnit nebo se na chvíli zastavit a napojit se více na své nitro, své skutečné já a věci se zase zklidní a tělo zahojí. Jindy jsme plní starých nepotřebných pocitů, výčitek vůči sobě či jiným, pocitů křivdy a ublížení nebo dokonce nenávisti. Pozor na tyto silné emoce, které skutečně způsobují nemoci!!!!

NEMOC = nemám moc a sílu, tedy nejsem vnitřně silným tvůrcem, ale jsem obětí svých emocí nebo jsem příliš ve stresu a spěchu, a tedy se odpojuji od své síly a svého nefyzického já!!!

Happy manifesting a HODNĚ ZDRAVÍ.

Eva