Když nejde o život, tak jde o ho…

“Excuse my French”, řekl by Angličan, pokud by dokončil sprosté slovo, které jsem naznačila v titulku. Když jsem tento výr

az slyšela poprvé, tak jsem si teprve uvědomila, jak se Angličané a Francouzi skutečně milují. 🙂

Ale teď vážně. Každý z nás má jiný životní příběh, každý máme jiné starosti a trápení a jiné problémy. Co ale máme všichni společné je možnost měnit svoji realitu a tedy předně měnit své vnitřní nastavení.

Tento článek vznikl ve vaně. Ano, mé články vznikají ve sprše, ve vaně, v autě a všude možně, kde se nedá psát. Proto mám tak ráda svůj telefon, který má diktafon. Když jsem si pouštěla záznam a slyšela to šplouchání vody, tak jsem se musela smát sama sobě a celé té situaci. Ale když se člověk dokáže smát sám sobě a dokáže se smát situacím ve svém životě, pak je život snazší a příjemnější.

A jak jsem byla ve vaně, tak mě napadlo, jak strach dokáže člověka naprosto paralyzovat. Vidím to dnes a denně. Lidé se bojí vykročit ze své zóny pohodlí, protože mají strach. Mají strach a netuší, co je čeká za touto hranicí komfortu, na který jsou zvyklí. A tak vymýšlejí logické výmluvy, proč to nejde.

Typické výmluvy:

Doba je zlá, nemůžu přeci podnikat. (Strach, že to nedám.)

Ne, já vztah nechci, je mi dobře samotné. (Jinými slovy mám strach, že mi zase někdo ublíží.)

Ne, tenhle byt mi stačí, na co utrácet peníze, vždyť je mi tu dobře. (Strach, že nezvládnu platit větší byt.)

Položili jste si někdy otázku:

Co byste dělali, kdyby vám někdo řekl, že za půl roku zemřete?

Zkuste se zamyslet nad svým životem a svými strachy a skutečně si představte, kdybyste za půl roku měli zemřít. Nemusíte se bát, že si tím přivoláte něco špatného. Stačí jen pár minut, je to velmi zajímavé cvičení.

Jak by vypadal váš život?

Co byste dělali?

S kým byste jej chtěli prožít a jak?

Byli byste v současném vztahu?

Šli byste na to rande, i když máte strach?

Skočili byste do toho kurzu, který vám může změnit život? 

Skočili byste do podnikání, i když vám každý říká, že není dobrá doba?

Hmmm, to je, co? Cítíte to taky? Najednou jako byste dostali velkou dávku síly a odhodlání jít do toho. Najednou jako by ten strach ustoupil a vy jste si řekli, co můžu ztratit? Vždyť život je tak krátký.

BINGO. Přesně tak, dámy a pánové, život je strašně krátký. A strach, který vás paralyzuje, je neopodstatněný. Dovolte mi to opakovat. Váš strach se nezakládá na pravdě, je to jenom ten šotek, který vystrkuje růžky, aby vás udržel v zajetém životě, v té komfortní zóně, kde máte pocit, že vám už nikdo nemůže ublížit. Jenže problém je ten, že když člověk nedělá to, co skutečně chce a tedy nevykračuje ze své zóny komfortu, je to jako by nežil. Drží své pravé já někde hluboko v sobě, uvězněné, nesvobodné a nešťastné.

Kdo by byl šťastný v nějaké tmavé komůrce, kam nesvítí světlo, kde je zima a tma, kde nemůže projevit své pravé já, kde nežije, ale přežívá, kde nevidí na konec toho tunelu, protože nevidí nikam, neví, co je před ním a už vůbec nenaplňuje své životní poslání, které sem na Zem přišel předat světu.

Není se čemu divit, že se necítíte šťastní a naplnění.

Položte si další otázku:

Co by se mohlo stát nejhoršího, když to udělám?

A nyní si porovnejte to, co můžete získat, když do toho půjdete a to, co ztratíte, když do toho nepůjdete a třeba za pár dní bude konec, už nepřijde další možnost.

A teď vás nechci nějak strašit, to je prostě holá realita. A většina z vás je stále velmi logicky uvažujících, a právě proto tedy nyní zapojte svoji logiku.

Protože logicky, když se nad tím zamyslíte, tak vážně nemáte co ztratit, jenom získat.

Takže ať je to nový vztah, vlastní podnikání nebo cokoli jiného, připravit, pozor a skáčeme!!!!

Není čas, život utíká a kdo stál, zůstal stát opodál nebo tak nějak to bylo, že? 🙂

Co se vám snažím říct je, vaše sny můžete proměnit v realitu mnohem rychleji, když se ovšem rozhodnete a uděláte první krok. Někdy stačí málo, aby se roztočila ta kola osudu.

Vesmír přeje těm, kteří jdou a vrhnou se do toho, ať je to nový vztah, nová práce, podnikání, nový byt. Společně s tímto skokem jde totiž hodně energie a síly a to má Vesmír rád, je to jako byste říkali já to dám, já na to mám a Vesmír vám chtěl potvrdit, ano, máš a já ti pomůžu.

Učili jste se někdy plavat? A znáte to, říká se, že nejlepší je hodit ho do vody, aby se naučil plavat. Moje skvělá nová asistentka začala plavat tak rychle, že v žádném případě nelituji mého rozhodnutí, když jsem jí řekla: „Petro, uděláme to tak, že prostě skočíš a budeš plavat a já tě za pochodu povedu, kdyby cokoli, tak jsem tady.“ No a voila, Petra je se mnou měsíc a já jsem nadšená, jsem nesmírně spokojená a vše probíhá tak, jak má a jak jsem si to představovala. Petro, díky!

Zkuste se zamyslet, kdyby byl za půl roku konec všeho, šli byste do toho? A pak si uvědomíte, že život je velmi krátký a může skončit třeba zítra. Vy víte, kolik času máte? Já ne. Radši riskuju a udělám ten krok, kterého se bojím, protože zítra už může být pozdě.

Život je potřeba žít teď, ne až budu mít dostatek peněz, až budu dostatečně připravená, chytrá, hezká, krásná, vzdělaná…

Ten den nemusí nikdy přijít, to jsou jenom výmluvy.

Buďte odvážní, protože jenom pak uvidíte v životě skutečné zázraky. 🙂