Moje druhá ŽIVOTNÍ transformace

Moje druhá velká životní transformace NENÍ U KONCE…, ale

UPOZORNĚNÍ: Tento článek je zkušeností autorky a nenahrazuje kvalitní lékařskou péči. Není lékařskou ani odbornou radou, vyjadřuje pouze názor a osobní zkušenost autorky. V případě jakýchkoli zdravotních problémů, prosím, vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.

Jak to se mnou vypadá. Celý příběh vám sepíšu postupně. Je toho šíleně moc. Moje druhá transformace není jen tak. Málem mě stála život. V lednu tohoto roku jsem věděla, že je konec, vnitřně jsem cítila, že umírám. Cítil to i můj muž. Viděla jsem i světlo a cítila, že je to ta chvíle, kdy musím říct sbohem. Vrátily mě až dvě tři slzy na mé ruce, které nebyly moje. Patřily mému muži, který není plačící typ. Viděla jsem ho plakat jen dvakrát. Jednou, když mu před lety zemřel kamarád. Ukáplo mu tehdy pár slz. A podruhé letos v lednu, kdy jsme oba cítili, že můj čas nadešel. Možná to byly právě jeho slzy, které mě vrátily zpět. Nevím.

Pokud ale čekáte, že se v tu chvíli stal zázrak a mé bolesti přestaly, tak vás zklamu. Nezemřela jsem, ale bolesti zůstaly. Byly tak silné, že jsem si chtěla několikrát sáhnout na život. Možná vás to překvapí, ale když jste 4 měsíce od rána do rána v takto silných neuropatických bolestech, kdy cítíte pálení kůže, ale i uvnitř těla, jako by vás každé ráno polili vařící vodou, je to hodně zlé a vy chcete jediné, aby to okamžitě skončilo. Víte, že žít chcete, máte toho tolik před sebou, ale ta bolest je tak ukrutná, že už nevidíte jinou cestu ven. Letos jsem pochopila všechny ty lidi, kteří dobrovolně podstupují eutanázii, naprosto vím, proč to chtějí. Je mi akorát líto, že někteří z nich možná mají „nemoci“ jako já, které se dají léčit a řešit, ale nikdo je v jejich těle neobjeví, protože se o to ani nesnaží. Bohužel tak tomu je a každý z nás se o své tělo musí zajímat a starat sám. Když vám někdo řekne, že budete-li se starat o své tělo, nemusíte se starat o nemoci, pak je to blbost. Vaše tělo reaguje na vaši mysl, ale bohužel také na to, co jste zažili v minulých životech. Takže se můžete o své tělo starat naprosto dokonale, ale onemocnět můžete i tak.

Abych to zkrátila. Od prosince do dubna mě šíleně pálilo tělo, uvnitř i venku, jako čerstvě opařené. Při mluvení, jídle nebo ležení se stupňovalo do neúnosných bolestí, které jsou dle mého neslučitelné se životem. Navíc jsem prvních 6 týdnů vůbec nespala a to myslím doslovně, tedy ani hodinu. Někde jsem četla, že rekord je 11 dní, tak jsem jej překročila. Vždy, když jsem si lehla se pálení těla tak zesílilo, že jsem si musela zase sednout a křičet bolestí a volat manžela, že to nevydržím. Manžel spal, ale díky mně mnohem méně. Takže vám mohu s klidem sdělit, že se dá přežít bez spánku více než 11 dní, ale je to síla, kterou zažít nechcete. Věřím tomu, že jen díky dlouholetým meditacím, jsem něco takového vůbec přežila. Nechápeme, ani já ani můj muž, jak jsem to mohla vydržet. Já i mé tělo jsme zažily peklo na zemi. A já na to nerada vzpomínám, vlastně jsem ještě stále v jakémsi pocitu popírání, že se to stalo mně. Znáte to možná sami. Když se stane něco takto děsivého, pak máte pocit, že se to stalo někomu jinému, ne vám. Je to divný pocit jakoby z dálky.

Možná se vám zdá, že jsem „nemocná“ nějak moc dlouho. A mně se to zdá také. Je to únavné a nekonečné, i když vím, že z dlouhodobého hlediska je to jen malá chvilička. Navíc, moje duše je nekonečná a bude žít navždy. Trvalo nám 4 měsíce, než jsme vůbec přišli na to, co se to v mém těle vlastně děje. Teprve koncem března tohoto roku jsme zjistili, že v mém těle nastal totální kolaps, chronická neléčená borelióza a další koinfekce, yersinie a hlavně aspergillus, tedy plísně, které se mi zřejmě dostaly i do mozku, do nervové soustavy a začaly vytvářet šílené stavy.

První 4 měsíce jsem navíc měla šílené ataky, někdo tomu říká úzkostné ataky, ale ono to není podmíněno úzkostí, ale bolestí. Protože je to jako když vás vaše tělo z ničeho nic napadne, u mne to bylo převážně odpoledne a po jídle. Prostě se najíte a vaše tělo začne pálit tak silně, že se cítíte napadení a ta bolest je tak velká, že se schoulíte do klubíčka a křičíte bolestí, klepete se a je vám celkově jako když máte šílenou úzkost, jenže to nezačne úzkostí, ale příšernou bolestí. Někdy to přijde tak z ničeho nic, až se dostanete do stavu, kdy se skoro bojíte najíst nebo cokoli udělat, aby se stav nezhoršil. Vím, že to bylo bolestí, protože od doby, co to šílení celotělové pálení skončilo, tak se ataky začaly postupně zmenšovat, trvalo to ještě pár měsíců, ale byly menší a menší, až zmizely. Jelikož jsem žádné léky na úzkost nebo psychiku nebrala, tak vím, že jakmile se snížila bolest, snížily se i ataky a tato „nervozita“ či „úzkost“, chcete-li. Já to holt řešila tím křikem a pláčem a vzlykem, prostě jsem nechala své tělo a mé já, ať se s tím popere, jak potřebuje, hlavně že se udržím a nevezmu si ten pitomý prášek na úzkost, to bylo pro mne zásadní. Možná hloupé, ale já si nechtěla vytvořit závislost na lécích.

V březnu jsem navštívila soukromého lékaře, protože mi někdo poradil, že bych teoreticky mohla mít boreliózu a on je jediný, který jí dokáže rozpoznat a nasadit léčbu. Soukromý lékař mi skutečně potvrdil chronickou boreliózu i další infekce a plísně a nasadil 3 různá antibiotika a lék na plísně. Za krevní testy jsem zaplatila asi 50 000Kč plus platba lékaři. Samoléčba není pro chudé. Do dnešního dne nás s mužem moje léčba stála téměř milión korun. A to nepočítám ušlý zisk, jelikož rok nepracuji. Jsem neskutečně vděčná, že ke mně peníze proudí v hojnosti, a i ostatní pilíře mého života mají velmi pevné základy, jinak bych něco takového nemohla v životě zvládnout. Vybudovala jsem si život, ze kterého si nemusím brát dovolenou a ve kterém ke mně peníze proudí, ať jsem zdravá nebo ne. To vše vás učím v programu Milionářská mysl.

Po týdnu jsem antibiotika odložila s tím, že takto tedy ne. Bylo mi tak zle, že mi bylo mnohem hůř než předtím a já cítila, že tato cesta není pro mne. A tak jsme se rozhodli hledat dál. Pochopitelně jsme zapojovali meditace a vizualizace. Jelikož první 4 měsíce bylo pro mne šílené meditovat nebo vizualizovat, i když jsem to dělala a udělala neskutečný kus práce na sobě, tak jsem požádala manžela, aby mi v tom pomáhal a my od té doby provádíme každovečerní rituál a já věřím, že právě díky těmto našim meditacím, jsme se posunuli tam, kde jsme nyní.

Dobrá, je tedy duben a mé tělo stále pálí jak ďas, v tu dobu už ale pár měsíců trochu spím, jelikož jsem lékařku požádala o různé léky na bolest, které mi našel manžel a po vyzkoušení několika z nich, jeden zabral natolik, že jsem dokázala spát. Ostatní lékaři mi jen nabízeli antidepresiva a léky na uklidnění. Vůbec neposlouchali, když jsem se jim snažila vysvětlit, že ta bolest je skutečná, není psychická, a já navíc lék na úzkosti zkusila a vůbec mi nepomohl, protože nepřebije ty šílené bolesti. Stejně tak lék na spaní ve mně vzbuzoval halucinace a já skoro netušila, kdo jsem, takže i manžel prosil, ať jej neberu. Úzkosti jsem cítila, ale z té bolesti, takže léky na úzkost mi byly k ničemu. Jenže mi nikdo nevěřil, všichni se na mne soucitně podívali a doporučili psychiatrii. Nádhera!

V březnu jsme objevili plasmový generátor, na který jsme přišli díky našim meditacím. Když se přesouváte do konečného výsledku, otevře se vám cesta k věcem, které jste dosud neznali, a které pro vás mohou být tou vhodnou léčbou. Vyzkoušeli jsme ho v Brně u Jolany, ze které se nakonec vyklubala moje bývalá kolegyně z realitky. Jaká „náhoda“, že?

V dubnu jsme si přístroj zapůjčili domů a stal se zázrak. Po dvou týdnech pálení ustalo! Tedy téměř. Přestalo pálit celé tělo včetně obličeje, ale krk a kůže na krku a v rukou stále relativně pálily. Bylo to ale mnohem lepší. Myslela jsem si, že mám vyhráno a kůže se zahojí. Mé tělo zažilo neskutečný šok a bolesti, bylo tedy pochopitelné, že se nezotaví přes noc.

Věděli jsme ale, že ty bakterie, parazité a plísně ve mně stále jsou a my s nimi musíme něco udělat, když jsem odmítla antibiotika. Dá se tedy říci, že jsem se do té doby ani neléčila. Jen využívala svoji mysl, která mě dovedla k plasmě. Myslím, že můj posun tedy vůbec nebyl špatný na to, že jsem nic moc nedělala. Manžel pak zakoupil jiný plasmový generátor ze zahraničí, se kterým mnoho lidí vyléčilo chronickou boreliózu docela dobře. Měli jsme oba velká očekávání. Když přístroj začátkem června dorazil, myslela jsem, že mě čeká už jen lepší a lepší období. Jenže to jsem ještě pořádně netušila, co je to herx.

Jen bych ráda uvedla, že lidé se s chronickou boreliózou léčí minimálně rok či dva. Léčí se dlouhodobě antibiotiky nebo přírodními kapkami, v každém případě jde o dlouhodobou léčbu. Málokdo to zvládne rychleji. Proto jak vidíte, tak přestože od prosince do června to máme 6 měsíců, tak já se prakticky léčila jen 2-3 týdny. V červnu jsem zahájila léčbu boreliózy s tím, že teď se teprve skutečně léčím. Dva týdny to šlo, jenže pak nastal horor. Do té doby přecitlivělé ruce, které toho moc nezvládly, začaly najednou pálit a řezat tak, že jsem se musela OPĚT začít sprchovat v rukavicích, vaření jsem se nemohla ani dotknout a stejně tak se zhoršil už tak špatný krk. Dosud mám v rukách bolesti typu elektrické výboje, což je dost nepříjemné a když se přiblížím k horké vodě nebo troubě, tak se bolest zvyšuje. Koncem června se vše zhoršilo natolik, že jsem už nebyla schopná ničeho a musela zrušit koučinky, které i do té doby byly dost náročné, protože jsem po nich vždy odpadla, ale daly se zvládnout, a hlavně klienti byly spokojení. Jenže teď už to dál nešlo. V tu chvíli mi najednou došlo, že jsem si zvykla dávat na první místo před sebe svoji práci a klienty a své rodiče. Vidíte, jak nás nemoc postupně vede k pochopení věcí, které bychom normálně přehlédli?

Měla jsem za to, že se už léta dávám na první místo a skutečně tomu tak v mnoha případech je. Ale až nyní mi došlo, že jsou dvě výjimky. Když otec něco chce a „brečí“ mi do telefonu, všeho nechám a běžím. Asi vás nepřekvapí, že jsem objevila/procítila minulý život, kde byl otec mým synem. A stejně tak to mám s klienty a prací. Mám v sobě zabudovaný neskutečný pocit zodpovědnosti, který mě začal nevědomky tahat dolů. Když jsem onemocněla, začala jsem na sobě pracovat a myslela si, že se jedná o záležitosti staré cca 3 roky, protože to je období, kdy jsem začala pociťovat zdravotní problémy. Ještě v prosinci jsem vyhledala kolegyni, abych na to v tom šíleném pálení nebyla sama. Ať jsem dělala a čistila, co jsem mohla, mé zdraví se zásadně neměnilo. Nyní vím, že jsem měla objevit ještě spoustu dalších věcí a vydat se na cestu, kterou bych dříve s úsměvem na tváři odmítla.

Mé zdraví se vtipně změnilo až v dubnu, kdy jsem všechny tyto tříleté „problémy“ měla dle mého názoru dávno zpracované, ale najednou se mi objevilo šílené déja vu, které mě zavedlo až do minulého života. Něco, co bych dříve ani řešit nechtěla. Stalo se mi to ve chvíli, kdy u mne manžel klečel a chtěl se dotknout mých rukou, ucukla jsem a najednou mi před očima vyskočil obraz a já cítila strach. Bylo to jako by u mne klečel někdo, kdo mi chce pomoc, ale protože mám pořezané ruce a někdo jiný mi ublížil, ucuknu ze strachu, že to bude zase bolet. Bylo to zvláštní, hodně nepříjemné a velmi živé. Nikdy se mi nic podobného v tomto životě nestalo a manžel mi nikdy neublížil. Věděla jsem, že jsem právě skočila do jiné reality, kdy se stalo něco ošklivého.

V tom minulém životě jsem byla otrokem, který měl okovy na krku a na rukách, vidíte tu spojitost? V březnu/dubnu, kdy to nejhorší pálení těla přestalo, jsem řešila nejenom minulý život, ve kterém jsem byla otrokem, ale také sen, který se mi zdál před třemi lety a ve kterém jsem hořela zaživa stejně tak jako letos. A i v tomto hororovém snu jsem věděla, že umírám, stejně jako letos v lednu. Ten vnitřní pocit vědění byl naprosto stejný. Odkaz na video, kde mluvím o snu, najdete tady. Tehdy jsem si ale myslela, že šlo jen o noční můru a není třeba se snem více zabývat. Omyl. Ten sen předpovídal moji budoucí realitu a byl jakýmsi varováním.

V tom snu mě ale v místnosti plném ohně zavřel jeden z bývalých partnerů a já zde uhořela. To je detail, který jsem ve videu nezmínila, neviděla jsem důvod. Byla to náhoda? Nevím. Nevěřím na ně. Pročistila jsem i tedy tento vztah a asi není náhoda, že tato negativní energie, kterou představovala jeho kletba, byla uvnitř mého těla a snažila se dostat i do mého muže. Cítil to tu stejnou noc, kdy jsem měla pocit, že mě něco u postele pozoruje. Pak mi ráno manžel říkal, že se do něj snažila do těla dostat nějaká tmavá energie, se kterou musel bojovat a zahnat jí. Můj muž je na energie velmi citlivý a již před pár lety mě v noci vzbudil, když ze spaní odehnával nějakou energii, kdo ví, co to tehdy bylo. Má zkušenosti i s entitami, které cítil i viděl ve své kalifornské ordinaci, když ještě pracoval jako chiropraktik. Stejně tak v domě, který tehdy postavil, se děly divné věci. Já ho vždy zarazila, že to vědět nechci, jsou věci, které mě stále ještě docela děsí, i když v ně věřím, nejsem na ně zcela připravená.

To vše se stalo v období března dubna, tedy v období, kdy to nejhorší pálení mého života, které mě málem zabilo, ustalo. Určité věci vám rozvedu někdy ve videu. Jak jsem vám již několikrát říkala, je toho skutečně hodně, co jsem objevila a co vše se během posledního roku stalo.

Od začátku jsem cítila, že je toho zřejmě víc a není to jenom o nahromaděném stresu nebo negativním myšlení. I když jsem dosud něco jako kletby nebo minulé životy neřešila, protože jsem nechtěla, tak vím, že jsou více než reálné. Černá magie je více než skutečná. Tím se ovšem nevzdávám zodpovědnosti za svůj život a neříkám, že jsem obětí nějakého zla. Vím sama moc dobře, že jsem poslední roky cítila hodně stresu, takže došlo k oslabení a tyto zlé energie měly u mne v těle pré. Jenže já věděla, že je tam mnohem víc, a protože jsem člověk zvídavý, a navíc chci řešit věci do hloubky, tak jsem hledala a hledala a otevírala se odpovědím na mé otázky. Bylo mi jasné, že když to pálení zmizelo, ale moje bolesti neskončily, je toho více, co se má v mém životě změnit, ne jenom to, co řeším nebo co mě štve za poslední 3 roky. A že toho je. 😊 Na příklad 4 roky života v bytě, kde se všude kolem jenom rekonstruuje, takže relaxace jedině se sbíječkou. A jako by náhodou, ve chvíli, kdy vás postihne pálení celého těla a trvá 4 měsíce, tak na stejném patře rekonstruují 2 byty a sbíječka je celé dny v plné akci. To se to pak lehce uzdravuje, to máte pocit, že z toho okna skočíte už jen díky té sbíječce, pálení těla už je jen jako ta třešnička na dortu. Asi vás nepřekvapí, že rekonstrukce obou bytů skončila v dubnu, kdy skončilo celodenní pálení těla. Ach jo…

Dobrá, takže zpět. V červnu jsem zahájila léčbu plasmovým generátorem a začal herx. Pokud, jako já do nedávna netušíte, co to je. Herx jsou vlastně bolesti, které nastávají při léčbě boreliózy. Když začnete své tělo pročisťovat a ničit všechny ty bakterie, viry a plísně, začnou se bránit a vy můžete cítit jakoby zhoršení symptomů své „nemoci“. Já do té doby neměla klasické bolesti, které jsou spojovány s boreliózou, u mne to bylo velmi jiné a zvláštní. I když bolest kloubů a únava zde byla. Stejně tak jsem měla necitlivost určitých částí těla a také končetin, navíc jsem ale měla všechno to šílené pálení těla, které se dělo i uvnitř, a tím jsem se od klasické boreliózy docela lišila. Díky léčbě a následnému herxu jsem poznala, že může být i hůř a začala mít všechny ty typické bolesti, které lidé s boreliózou mají – šílená únava a bolesti kloubů, svalů a i kostí, mozková mlha, kdy vlastně ani nevíte, kdo jste a kde jste, zatuhlý krk, bolesti na ploskách nohou a v mém případě tedy opět pálení těla, tedy již jen rukou a v krku a na krku.

Jenže já nyní vím, že v mém případě je pálení způsobené plísněmi. Asi se ptáte, jak jsem k nim přišla. V našem bytě jsem v ložnici žila asi rok s obrovskou černou plísní, kterou jsem vdechovala a už to jelo. Jelikož můj muž v té době býval hodně na Moravě, a navíc je jeho imunitní systém mnohem silnější, tak jsem to odnesla já. (Pozn. Můj imunitní systém se zřejmě hodně zhoršil v období před mojí třicítkou, kdy jsem hloupě a z mladistvé neznalosti podstoupila asi během 4 let 4-5 různých očkování, všechna měla 3 dávky. Takže si dovedete představit, co to asi s mým tělem udělalo. Do té doby jsem byla vždy zdravá jako řípa. Dnes vidím, že se to po třicítce začalo pomalu horšit a už i vím, proč. Nesmyslná očkování!!!) Když jsem si všimla fleku na stěně a říkala o něm manželovi, dlouho jej ignoroval. V tom je můj muž stejný jako většina mužů, musíte ho dokopat nebo se naštvat a říct a dost a koukej s tím laskavě něco udělat. Jenže když se do toho pustil a skříň odtáhl, tak jsme zjistili, že je to skutečně zlé a plíseň je všude. V tu chvíli konečně pochopil, jak zlé to je a plíseň důkladně odstranil.

Ok, já věděla, proč to chci dát jednou do knihy, a nejen do článku, je toho prostě moc. Tak abych to zkrátila. Je polovina srpna, tuším, už se v tom někdy ztrácím. A já jsem téměř rok bez pohybu, energie a síly a nemůžu jíst, proto jsem zhubla na 47kg i s postelí a při výšce 173cm je to mazec. No nic, to je život. Za ty poslední dva měsíce léčby jsem opět začala padat do jakési deprese, ale naštěstí to bylo o dost lepší než na začátku tohoto roku. Nicméně ty bolesti vás přivádějí do tak šílených stavů, že jsem si nyní v létě říkala, proč jsem si ta antidepresiva nenechala napsat. Někdy si připadám jako blázen, jak tvrdohlavá jsem, když se mnou něco nesouzní. Už v lednu jsem manželovi říkala, že si antidepresiva nevezmu, i kdyby mě to mělo zabít. Hádal se tehdy se mnou i ohledně léku, díky kterému jsem po šesti týdnech s nulovým spánkem, začala konečně trochu spát, i ten jsem nějaký čas odmítala. Nyní jsme ale oba s mužem usoudili, že když jsem to nejhorší období přežila bez antidepresiv, tak nyní, kdy už se dostávám do konečné cílové rovinky, by to byl holý nesmysl a vlastně ty měsíce, kdy jsem tak moc trpěla, by se zdály jako promarněné. Takže je lepší křičet a brečet a řvát a občas uvažovat o nejhorším. Toto období je už, doufám, za mnou.

Video o borelióze – Mgr. Jarmila Podhorná

V červenci jsem byla opět na testech u soukromého lékaře a díky nim jsme nyní zjistili, že naše „léčba“ frekvenční terapií zabrala snad lépe než antibiotika, protože se hodnoty u boreliózy a koinfekcí i plísně snížily a nyní mi lékař antibiotika už ani nedoporučil. Chudák ani neví, že jsem je nikdy nebrala. 😊 Bohužel ale také víme, že za mým pálením celého těla i vnitřku těla stála skutečně plíseň více než borelióza. Jinak bolest kloubů byla jednou z prvních, která se u mne objevila, ještě než toto vše začalo, stejně tak i problém s ušima, kdy jsme odešli z jazzového koncertu, protože se mi z toho hluku dělalo špatně a v uších mě pálilo, to mě pálí po jídle dodnes. Tehdy to ale bylo divné, nás vůbec nenapadlo, že by se mnou mohlo být něco takto v nepořádku.

Pochopitelně když projdete něčím takovým, tak vám zkolabuje celý systém, a protože se už v tomto období někdy i směju, tak se s mužem smějeme, že až bude po všem, tak bude mé tělo upgradované na verzi 2.0, ne-li 4.0. Posledních 10 měsíců jsem plakala téměř denně a to, co vše jsem vyplakala, jsem nevyplakala za celý svůj 43 let dlouhý život. Holt si buď vezmete antidepresiva nebo budete brečet, křičet a někdy i skákat z okna. Jinak takovou bolest nepřežijete, a to myslím nikoli obrazně ale doslova.

Víte, dnes vím, proč to trvalo „tak dlouho“, než jsme na určité věci přišli. Já věřím, že to pálení se stalo právě proto, abychom hledali skutečnou příčinu nikoli dovolili lékařům, aby mi dali nějakou jejich diagnózu a řezali části těla nebo mě dávali na antidepresiva do konce života a hovořili o premenopauze a kdesi cosi. Abychom se skutečně pídili za podstatou věci a já měla šanci žít déle než do pětačtyřiceti, protože ty plísně a bakterie by mě ničily a brzy zabily. No a také jsem měla dospět k určitým vnitřním změnám, které jsou soukromé, ale které se také v budoucnu budou týkat vás, protože o nich budu mluvit a psát a také vám s nimi pomáhat.

Video v angličtině o borelióze a vhodném detoxu

Video o Dr. Royal Raymond Rife, Jr.

Klikněte na odkaz: https://odysee.com/Rife:f

A proto vás možná ani nepřekvapí, že od července studuji nový kurz. 😊 To, čemu jsem se leta vyhýbala, jak jinak. Před rokem jsem dokončila certifikovaný kurz pro hypnoterapeuty s Paulem McKennou, který jsem si vlastně manifestovala. A nyní si rozšiřuji znalosti o hypnoterapii do minulých životů. A už asi vidíte, kam mě moje duše zase posouvá. Jednak mě usměrnila, protože jsem se za posledních 5-6 let přestala ponořovat do hloubky své duše i Vesmíru, tak jak jsem to před lety začala dělat, a mé meditace byly poslední dobou zaměřené jen na vytváření mé budoucnosti, nikoli na růst a rozvoj mé duše. A tak jsem se postupně začala odpojovat od své duše, a hlavně od svého nového rozšířeného poslání.

Navíc jediné, co jsem v životě nikdy neřešila, bylo mé zdraví a postava. A to proto, že jsem byla 40 let více méně zdravá a od 17ti let měla stále tu stejnou postavu i váhu 55kg. Nikdy jsem neměla operaci, žádné léky, prostě u doktora jsem byla vždy za cvoka, který není na ničem závislý, nic nebere, neměl nic odoperovaného, nekouří a téměř nepije a nic mu není.  Nikdy jsem neřešila nějaké váhové výkyvy. Nic. Nyní mohu porozumět lidem, kteří řeší zdravotní problémy, chronické nemoci anebo nemoci ohrožující život. A protože nyní píši na klávesnici moc dlouho, tak mé prsty jsou necitlivé a já už necítím ta tlačítka pod nimi. To je další problém, který můžete při podobných onemocněních zažít, necitlivost částí těla nebo příšerná přecitlivělost, kdy se vás dotkne manžel jen zlehka a vy zakřičíte jako by vás pořezal. To se bohužel děje mně, to druhé i to první.

Hlavně mi prosím nepište „to zvládnete, nemyslete na nejhorší“, to já samozřejmě vím. Když jste ale v těch největších bolestech, tak vaše logická mysl vypne, zažila jsem to během deprese a vím, jaký je nyní rozdíl, ale i v čem je to stejné a skláním hlavu před každým, kdo něčím podobným prošel, protože 10 měsíců v neuropatických bolestech je něco šíleného a nechutného. Jinak v dubnu se mi konečně spustily teploty, takže od té doby jsem měla 4 měsíc denně teplotu 38,5. Ale aspoň vím, že můj imunitní systém začal opět pracovat.

Pro doplnění vám zde sepíšu některé symptomy aspergillu v těle. Mívám klienty, kteří jsou na antidepresivech, protože mají depresi. Otázkou ale je, co ji zapříčinilo a zda se skutečně jedná o depresi nebo o skrytý zdravotní problém, který lékaři běžně neřeší a podceňují. Pochopitelně vždy je potřeba podívat se i na psychickou stránku nemoci, co se mi nemoc snaží říct a v čem jsem v životě nespokojená, atd. To vy, moji sledující a klienti, moc dobře víte.

Symptomy aspergillu v těle mohou být různé. Nejčastější jsou chronická únava, bolesti v krku a na hrudi, nemůžete pořádně dýchat, hned se zadýcháte, zhoršené rozmazané vidění, necitlivost částí těla, špatné soustředění, mozková mlha a nespavost. Jak jsem zjistila já, tak v mém případě i pálení těla. Stejně jako parazité nebo bakterie, se plísně mohou chovat různým způsobem a časem zapříčinit mnoho nemocí jako je na příklad rakovina nebo dokonce smrt. Toxicita v těle také často stojí za nervozitou, podrážděností, ale i úzkostí a depresí. Naštěstí v mém případě se poslední dvě objevily až s nástupem šílených bolestí. Pokud vám lékaři diagnostikovali depresi, úzkosti nebo řadu dalších nemocí jako je na příklad roztroušená skleróza, jakékoli hormonální problémy včetně problémy se štítnou žlázou, ověřte si skrz krevní testy, že nemáte v těle bakterie nebo plísně, případně parazity. To vše totiž může být pravou příčinou vašeho problému. Zbytečně pak ničíte své zdraví dále, jelikož léčba deprese nebo štítné žlázy je až druhotný problém, nejedná se o prvotní příčinu. Tedy si z dlouhodobého hlediska ubližujete a vlastně se ani neléčíte, protože léčíte symptom, ne příčinu. Nejsem lékař a v žádném případě vám neradím vypustit klasickou léčbu, ale spíše se více zajímat o své tělo a o to, co se ve vašem těle skutečně děje.

Ať už si z mého článku a mé cesty vezmete cokoli, chci, abyste věděli, že na své cestě nejste sami a že vše se dá změnit. Jak se říká, co vás nezabije, to vás posílí. Nemoci nás často vedou do hlubší části našeho já a posouvají nás do vyšších světelných dimenzí. Je jen na nás, co si z nich vezmeme a zda jim dovolíme, aby nás vystrašily a vytvořily v nás pocit oběti anebo nás posílily a dovedly nás do té největší síly, síly Boha, jediného tvůrce své reality. Ta volba je na každém z vás.

Mám vás ráda.

Vaše Eva 🙂