Žijeme v době plné stresu … ano či ne?

Pondělky jsou stresové dny a já mám již po poledni pocit, že se rozletím na tisíc kousků.

Možná to znáte i vy, jako by se během nedělního večera a hlavně pondělního rána všichni probudili ze zimního spánku a sesypali se na vás jako roj včel. Nebo jako když se máma vrátí domů z nákupu a děti se na ni vrhnou, jakou sladkost jim koupila. 🙂

To jsem alespoň dělávala já. Vždycky jsem běžela mámě naproti, protože jsem věděla, že většinou u ní v tašce najdu svoji oblíbenou čokoládu Barilu a nebo později Margotku.

A stejně tak mám pocit, že se na mne každé pondělí vrhají všichni klienti, spolupracovníci, banky, dodavatelé, no prostě všichni.

Někdy mi to chvíli trvá, než si uvědomím, že není důvod se stresovat, že to že všichni všechno chtějí hned teď neznamená, že se musím zbláznit a hned v pondělí jim to dát nebo jim odpovědět. :-).
Stres je zabijákem všeho –  štěstí, klidu, vztahů, našich mozkových buněk, ale i jiných buněk. Je to zabiják naší lásky, našeho manželství, vztahu k sobě samým, peněz a hojnosti. Stres je něco, do čeho se často zamotáme sami.

Možná teď podotknete, že žijeme v době, kdy je vše rychlé a kdy stres je součástí každodenního života. No možná, ale na druhou stranu je jenom na našem rozhodnutí, zda děláme vnitřní práci k tomu, abychom tento stres dnešní doby dokázali eliminovat a nebo mu jen podléháme a hroutíme se, že dnes to jinak prostě nejde.

Často se totiž stresujeme zbytečně a vystresujeme se navíc zcela sami.

Stresujeme se minulostí a řešíme to, co už ani nemá cenu řešit. Obviňujeme druhé lidi, naše rodiče, sourozence, pratety, partnery nebo nadřízené za něco, co se stalo minulý týden, minulý rok nebo když jsme byli malí. Procházíme každým dnem a ani si ho neuvědomujeme. Hledáme viníky toho, proč jsme ve stresu, proč nemáme peníze, proč jsme sami a necítíme se milováni.

A pak se přesuneme do budoucnosti a řešíme, jestli budeme mít peníze na složenky, stresujeme se, co kdyby se stalo to nebo ono. Co když budu nemocná a nebudu moct pracovat? Co když mě nebude mít rád? Co když to nezvládnu? Co když se mi budou smát?

Vidíte to taky? Nejenom, že jste to vy, kdo si tento stres z budoucnosti vytváří, ale navíc tím tuto budoucnost tvoříte. Vaše myšlenky, strachy a obavy tvoří stejně silně jako tvoří vaše láska, radost a nadšení z budoucí události.

Opravdu je to dobou, proč je tolik lidí vystresovaných nebo za to neseme odpovědnost my sami? Kolik z vás nedokáže odložit mobil a emaily ani na den, natož celý víkend? Kolik z vás řeší budoucí události místo, abyste si užili víkend se svým milovaným partnerem, partnerkou nebo svými dětmi?

Kolik z vás se plně věnuje svému partnerovi a kolik z vás místo kvalitně stráveného času s někým, koho miluje, neustále kontroluje, jestli jí/mu nepřišla sms nebo email nebo whats app nebo se na FB neobjevil nový příspěvek od kamarádky?

Naučte se vypnout 

Víte, myslím si, že si ten stres vytváříme sami. Neumíme vypnout. Neumíme říct dost technologii, která nám energii vysává místo aby nám ji dodala. Neumíme se zastavit a jít někam ven do přírody, nechat mobil a jiná zařízení doma a prostě být volní a svobodní a dovolit si spojit se s tou hojností, kterou příroda nabízí.

Lidé často řeší, že nemají peníze, nemám to a nemám tamto. Přitom je toho tolik, co máme a peníze k tomu ani nepotřebujeme.

Jsme mnohem bohatší, než si myslíme. Máme ruce, nohy, jsme zdraví a i když máme nějaký zdravotní problém, když se nad tím zamyslíte, pořád máte hodně. Jsou lidé, kteří mají cukrovku a jsou omezení v jídle, ale mají ruce a nohy. Jsou lidé, kteří nemají nohy, ale mají zdravou mysl a mají oči a mohou se dívat.

Jsou lidé, kteří mají méně peněz, ale copak potřebujeme peníze na to, abychom šli do lesa a vnímali tu hojnost všeho kolem sebe, tu volnost, tu zeleň? Podívejte se, kolik listí je v lese, kolik stromů, jak nekonečná je obloha a kolik hvězd je na obloze.

Otevřete oči a zaměřte se tím správným směrem

Často máte pocit, že jich vidíte jen pár, pár třpytivých hvězdiček. Jenže, když se zadíváte a začnete se na ně soustředit, pak se jich objevuje víc a víc, až máte pocit, že je jich nekonečné množství. A stejně tak je to i s ostatními věcmi.

Když se nedíváte a nezaměříte svoji pozornost, pak ve svém životě vidíte jen pár požehnání. Ale když se na ně zaměříte a začnete vnímat jejich krásu, pocítíte vděčnost za to, co již máte, pak se najednou začne objevovat víc a víc. Až cítíte tu hojnost, která je tu i pro vás.

Nemůžete mít všechno, protože všechno nechcete. Každý chceme něco jiného.

Ale to, co chcete, mít můžete a navíc, to, co chcete, chce i vás.

Stačí, když se na to zaměříte a zaměříte se na to s vděčností, pak otevřete ta stavidla a vaše hojnost může připlout.

Hojnost peněz, lásky, štěstí, ale i všeho, na co jen pomyslíte, je ve vás. Ten spouštěč je uvnitř vás. Hojnost peněz, zdraví, štěstí nenajdete nikde venku, to je bohužel omyl, ve kterém mnoho lidí žije.

Ta hojnost všeho je uvnitř vás samotných a jediné, co je zapotřebí, je rozpoznat tuto hojnost a napojit se na ni. Pak už se stačí této hojnosti otevřít a přijmout ji. Nemusíte hledat nikde tam venku.

Existují milióny způsobů, jak můžete získat to, co chcete.

Ať už jsou to peníze nebo materiální věci a nebo je to partnerský vztah s vaším ideálním partnerem nebo je to zdraví, vnitřní klid, harmonie nebo pocit jsem dostatečně dobrá/ý, vaše logická mysl je velmi limitovaná, a proto je dobré nechat to JAK k vám vaše přání přijde a KDY to bude na Vesmíru.

Tak mu umožníte, aby vám vaše přání doručil tím nejmagičtějším a nejrychlejším způsobem, nad kterým vám zůstane pusa dokořán.

A vaše práce v tomto procesu?

Eliminujte stres, obavy a strachy. Zapracujte na svých přesvědčeních. Jděte ven do přírody a vypněte mobil a nebo si ho ani neberte s sebou. Uvidíte, jak den strávený v přírodě, někde co nejdál od technologií a města a bez telefonu v kapse, vám udělá dobře na duši a vy se vrátíte jako úplně nový člověk.

Rozmazlujte se často a dopřávejte si tyto dny, kdy nic nemusíte, kdy nepotřebujete peníze, jen pár korun na nějaké pivo nebo limonádu a oběd (a nebo si zabalte svačinu, dřív jsme to tak přeci dělali všichni) a vyražte ven JEN TAK BÝT.

Já sama miluju dny, kdy si dopřeju jen tak být. Jen být, na nic nemyslet, nic nedělat, jenom být. Dívat se na oblohu, obdivovat přírodu, poslouchat ptáky, jak zpívají, dívat se na zvířata, zeleň, poslouchat šumění stromů, větru nebo moře, řeky a jenom být a cítit to spojení se vším, co je.

Garantuji vám, že se do svého JEN TAK BÝT zamilujete tak, že budete takové dny vyhledávat častěji a na mobil si ani nevzpomenete.

A i když máte možná pocit, že se bez vás zboří svět, věřte mi, že nezboří :-). Vše půjde jako podle hodinek a pokud jste podnikatel, pak si všimnete, že dny kdy máte „vypnuto“, jsou mnohem úspěšnější než dny, kdy jedete na plné obrátky.

Krásný den 🙂